O PROJEKTU

V roce 2019 byli odhaleni! Poznali jsme, že NENÍ ZVĚŘ JAKO ZVĚŘ. Odpadky odhozené neodpovědnými návštěvníky se nám v přírodě mění v odpadkouše, škodlivý nepůvodní živočišný druh. Nezadržitelně se množící a v podstatě nesmrtelný! Vyhubit ho lze jen odchytem a odnosem k odborné likvidaci. Více v našem Atlasu odpadkoušů.

Projekt je finančně podpořen Ministerstvem životního prostředí ČR.

Co si do přírody přineseš, to si také odnes!

V Krkonošském národním parku (KRNAP) zabouřil Krakonoš na poplach. Intervenoval u ministra životního prostředí, hrozil neprodyšným uzavřením parku. Spustil kampaň spojenou s morálním apelem: CO SI DO PŘÍRODY PŘINESEŠ, TO SI TAKÉ ODNES! Úspěšně, ale…

Jen nerozmnožovat odpadkouše je málo!

Musí se proti nim bojovat! Nejen v Krkonoších, ale ve všech národních parcích. Prostě všude! Chce to větší nasazení, silnějšího vůdce. PŘITVRDIT!

Proto povstal kapitán HEJKAL.

Proto byly aktivovány první bojové linie. Ke Krkonošskému se připojily národní parky České Švýcarsko, Podyjí a Šumava.

Proto vyzýváme:
Vstupte do řad LOVCŮ ODPADKOUŠŮ!

Národní parky České republiky

České Švýcarsko

Co je na něm NEJ? Pískovcové věže i věžičky, brány, stěny, rokle, města a bludiště. Prostě každý kámen. I všechno přírodní kolem, co tento unikátní biotop tvoří. Pravčická brána, která se stala symbolem parku, je největší pískovcovou skalní bránou v Evropě.

Proč Švýcarsko, když se tu nepasou krávy? Natož fialové? Už od sklonku 18. století za to můžou švýcarští malíři Adrian Zingg a Anton Graff. Učili na akademii v Drážďanech, stýskalo se jim po domovině, a tak malovali ty nejbližší krajinky, které jim rodná skaliska připomínaly. A pojem České Švýcarsko byl na světě.

více

Co o něm říct? Všechno už bylo řečeno. Kdyby Krkonoše nelákaly, neštrádovalo by den co den na naši nejvyšší horu Sněžku osm až devět tisíc lidí! Jde o nejnavštěvovanější park, v roce 2017 do něj zavítalo 3 657 254 turistů. O tom, že je plný pokladů světového významu, ovšem většina z nich nemá ponětí. A tak mu dávají na „frak”. Hrozí, že se vrcholy ztratí pod odpadky. Bez přehánění. Proto je Krkonoše třeba chránit co nejusilovněji a chovat se v nich co nejohleduplněji. To by ale bylo na dlouhé povídání…

více

Krkonošský národní park

Národní park Podyjí

Nejmenší a nejmladší z národních parků republiky – a doposud jediný moravský – měl tu „kliku“, že jeho část ležela v hraničním pásu S Rakouskem. TuristI sem dlouhá léta nesměli! Natož aby se tu něco stavělo! Třeba přehrady. Díky tomu se v něm dnes můžete projít jedním z posledních zachovalých říčních údolí ve střední Evropě. Kaňonem Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem s hluboce zaříznutými meandry, skalními stěnami a kamennými moři. Pro oko je to tu samé přírodní zlato! Navíc chutná vínem…

více

Největší z našich národních parků. Mystická, magická, hlubokými lesy pokrytá Šumava. Po dlouhá léta ohrožovaly lidské kročeje zdejší hvozdy jen sporadicky. Dějiny tuto lokalitu „vylidňovaly“. Kdysi strachem z divé zvěře, později poválečným odsunem Němců či uzavřením hraničního pásma. Od roku 1989 už má však Šumava až na několik minivýjimek náruč dokořán. A odpovědní činovníci svádějí boj, zda se z ní stane větší či menší přírodní lunapark. Přes velikost tohoto nádherného území se ani v něm negativní dopady vysoké návštěvnosti nerozplynou a neztratí, proslulé mlhy je nezakryji, bažiny nepohltí. A tak i Šumava volá: Ochrany a ohleduplnosti mi třeba! Bojujte za mě!

více

Národní park Šumava